Tak po více jak 4 letech Krajský soud v Ústí nad Labem pravomocně rozhodl, že žaloba Krajské zdravotní, a.s. na Leo Steinera se zamítá, a tudíž mi soud nenařídil lhát (zde).

V úvodu musím sdělit, že nyní jak je ve zvyku nebudu u soudu vymáhat omluvu, jelikož soudy by měly řešit důležitější věci a pokud se bude chtít nové vedení Krajské zdravotní omluvit za šikanózní žalobu na mne, tak může bez přinucení soudu. Nebudu rovněž po Krajské zdravotní vymáhat úhradu mých nákladů za stovky hodin a kilometrů, které jsem díky této žalobě musel vynaložit, jelikož zdravotnictví potřebuje nyní každou korunu.

Co je na rozsudku soudu důležité (zde)? Jeho odůvodnění.
„Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: žalovaný je autorem sporných výroků zveřejněných dne 24. 7. 2016 v Mosteckém deníku. Žalobkyně, jako velká poskytovatelka zdravotní péče, je vlastněna Ústeckým krajem a na obsazení jejího řídícího orgánu měly zásadní vliv výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce 2012. Nejméně ve třech případech byla žalobkyně již v roce 2015 (tzn. před zveřejněním sporných výroků) při správním soudním přezkumu odsouzena k zaplacení odvodů za porušení rozpočtové kázně, a to v nikoliv zanedbatelné výši (celkem cca ve výši 200 000 000 Kč).
Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že sporné výroky žalovaného nelze považovat za neoprávněný zásah do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby ve smyslu § 135 odst. 2o. z.. V případě sporných výroků jde o kritiku žalobkyně (tzv. hodnotící soudy), které se zakládají na pravdivé informaci (zejména existenci platebních výměrů správce daně za porušení rozpočtové kázně žalobkyní, které obstály před správním soudnictvím), přičemž obsah (jde o „politické“ výroky žalovaného, aktivního politika, týkající se veřejného zájmu, neboť činnost žalobkyně, jejímž jediným akcionářem je kraj, je zajišťována veřejnými prostředky) i forma(nejde o výroky vulgární) její veřejné prezentace jsou přiměřené, a proto je zásah do práv žalobkyně nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky. Primárním cílem sporných výroků není hanobení a zneuctění žalobkyně, ale snaha o efektivnější přístup při poskytování zdravotní péče žalobkyně, jejíž činnost je zajišťována veřejnými prostředky.“

Soudce JUDr. Stanislav Sviták plně potvrdil pravdivost mých tvrzení, přiměřenost jejich formulace a dokonce v odůvodnění soudce konstatuje, že takové aktivity pro společnost jsou velmi potřebné.

Tento příběh zde ovšem pro mne nekončím. Včera jsem dle zákona o svobodné přístupu informací, požádal Krajskou zdravotní o informaci, kolik celkem finančních prostředků vynaložila za tuto neúspěšnou, šikanózní a zastrašující žalobu, za právní služby. Soud rozhodl o náhradě nákladů mého advokáta JUDr. Karla Jelínka (48.657,- Kč) a můj dotaz směřuje k informaci nákladů na právní služby žalobkyně JUDr. Bc. Martinem Fejfárkem. Druhá část mého dotazu směřuje k tomu, zda Krajská zdravotní bude v této věci vymáhat tyto škody, náklady od viníků (zde).

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval mé rodině za podporu, mému advokátovi panu Jelínkovi, ale rovněž lidem, kteří mi drželi palce v bitvě, kterou nešlo prohrát, přestože se jednalo o bitvu Davida s Goliášem. Nedejme se odradit a zastrašit.